Jak to začalo
PUVOD
Prameny přinášejí různé informace o tom, kdy a kde přesně tanec vznikl. Kořeny břišního tance lze hledat snad již v dobách antiky. Kult úrody a hojnosti byl odedávna spojen se jmény velkých bohyň jako Venuše, Afrodita či Ceres. Lidstvo věřilo, že úroda, plodnost a život bez živelných pohrom je spojen právě s těmito velkými matkami - bohyněmi. Samotný život tak byl spojen s čistou krásou ženského těla. Proto ve starých pramenech můžeme nalézt zmínky o tom, že dívky v různých koutech světa (Střední východ, západní Asie, Řecko, Kypr, Egypt či severní Afrika) mohly být vysílány do chrámu a zde tančit se zvláštním důrazem na břicho jako symbol plodnosti. Např. v Egyptě je i dnes tradicí zvát ke svatebnímu obřadu břišní tanečnici a pořizovat obrázky rukou manžela na jejím břiše. To dokládá i fakt, že břišní tanec mohl vzniknout v Africe jako tanec rodiček. Ženy primitivních kmenů tančily spolu s rodičkou a pomohly jí tak dosáhnout hladkého porodu. Zdravotní účinky břišního tance jsou překonatelné. Správným prováděním cviků lze dosáhnout i úspěšného otěhotnění tam, kde běžné metody selhaly, neboť při tanci dochází k vnitřní stimulaci orgánů. Proto je břišní tanec stále vyhledávanější jako terapie duševní i fyzická.
Orientální (nebo také břišní) tanec je vůbec nejstarším tanečním uměním na světě. Jen málokterý tanec v sobě skrývá prvky tolika rozmanitých kultur, zvyků a tradic jako právě orientální břišní tanec. Proto i jednotný název není zcela přesný. Setkáváme se zde totiž s prvky španělského, indického i perského tance, a tak jsou často užívány různé názvy - východní, břišní či orientální tanec. Ve středověku se díky kočovníkům pocházejícím z Indie tanec rozšířil po celé Evropě. To, co je pro Američana "belly dance", je pro Francouze "dance du ventre", pro Řeka "cifte telli", pro Turka "rakkase" a pro Egypťana "raks sharki". Název však určitě není to nejdůležitější, vždy se v tanci snoubí ladné pohyby s radostí a krásou, tedy s tím, co činí člověka šťastným. Tento tanec dává tanečnicím prostor, umožňuje velké množství improvizace a nových prvků a právě to jej činí zvláštním, jedinečným a nesrovnatelným s "běžným" tancem Uvádí se, že orientální břišní tanec vznikl asi 4 - 10 000 let před naším letopočtem.
Kromě estetického cítění tanečnice existuje spousta kladných vlastností, proč s tancem začít. Orientální tanec se naprosto liší od moderních či společenských tanců. Je znakem pro nás téměř doposud nepoznané kultury a cílem je proniknout do jejich nitra. Žena se zde učí pracovat se svým tělem a poznávat jej. Po fyzické a psychické stránce získá nové zkušenosti.
ZDRAVÍ
Tanec je i zdravotně velmi účinný: při vytrénovanosti pánve se dosahuje snažšího porodu či dokonce předchází se problémům s otěhotněním. Zde byly zpozorované výborné výsledky, a tím se předcházelo lékařskému zásahu. Dále se tanečnice učí správně dýchat, dojde k odblokování páteře, tvarování postavy, zeštíhlení problematických partií a v neposlední řadě dokonce se tance užívá jako rehabilitačního doplňku při potížích s končetinami. Po psychické stránce tanec přinese tanečnici relaxaci , sebevědomí, zábavu a kulturní zážitek.